Dům čp. 165

Dům s číslem popisným 165 se nachází mezi hradeckou radnicí a rohovým domem čp. 166. Podobně jako okolní domy sahají dějiny domu do středověku. Nejstarší písemnou zmínkou o majitelích domu pochází z roku 1599. Je jím měšťan Jiřík Pirůček, který dům převzal od Anny Bůžkové. Již v tomto zápisu je zmiňována ulička mezi domem a radnicí, vedoucí k městskému pivovaru.

Další zápis k domu se váže do období třicetileté války, kdy byli majiteli domu manželé Václav a Rozina Cihelní. Ti dům v roce 1623 prodali zlatníkovi Adolfu Melberovi a jeho manželce Magdaléně. Adolfu Melberovi se později začalo říkat Adolf Zlatník. Toto jméno zůstalo s domem spjato i po mnoho dalších desítek let. Dalším vlastníkem byl později člen významného hradeckého erbovního měšťanského rodu, Karel Jiskra ze Sobince. Dům, nazývaný "Adolfovský", přešel jako pozůstalost v roce 1654 na Jiříka Kracmajera a jeho manželku z rodu Jiskrů ze Sobince Kateřinu.

Od dědiců Kracmajerovým dům v roce 1688 zakoupil měšťan Samuel Wagner s manželkou Dorotou, která také pocházela z rodu Jiskrů ze Sobince. V roce 1695 Samuel Wagner zemřel a dům odkázal svému synovi Samuelu Wagnerovi mladšímu. V jeho vlastnictví je dům až do roku 1735. Tehdy ho kupuje ředitel hudebního kůru při chrámu Sv. Ducha Antonín Josef Duban. Majitelem zůstal do své smrti v roce 1757, kdy ho odkázal  manželce Rozálii Dubanové. Ta dům vlastnila až do roku 1770. Tehdy objekt zakoupil měšťan Josef Kneys, později je spolumajitelkou jeho manželka Barbora, které prodal polovinu domu v roce 1784. V této době došlo k přestavbě radnice, po které zanikla do té doby zmiňovaná ulička mezi domem a radnici.

Od manželů Kneysových zakoupili dům v roce 1800 manželé Hermenegild a Elisabeth Pecheovi. Manželé Pecheovi objekt vlastní dalších 11 let, v roce 1811 se vlastníkem stává František Lernet. Předtím zřejmě došlo k přestavbě a stavebním úpravám na domě, neboť jeho cena byla oproti roku 1800 více než dvojnásobná. František Lernet je majitelem pouze jeden rok, v roce 1812 dům prodává manželům Janu a Kateřině Morávkovým. Ti ho následně v roce 1818 prodávají budoucímu purkmistrovi Aloisi Kemlinkovi, který byl v té době majitelem domu čp. 164. Ani ve vlastnictví však dům nebyl dlouho a v roce 1819 je prodán městskému právníkovi a radnímu expeditorovi Janu Medunovi a jeho manželce Anně. 

V roce 1832 dům od manželů Medunovým koupil Jiří Dušek z Plotišť nad Labem, který později nechal v Plotištích postavit cihelnu. V roce 1836 ho nechal stavebně upravit. V roce 1862 Jiří Dušek zemřel a dům odkázal své manželce Marii Duškové. Po její smrti je dům v roce 1875 prodán manželům Janu a Aloisii Vackovým. Jan Vacek, původem z Třebše, byl povozníkem a spolu s manželkou v domě vybudovali prosperující hospodu. Po smrti manželky v roce 1886 ho spravuje sám Jan Vacek a poté  odkazuje své druhé manželce Terezii Vackové, která objekt vlastní až do roku 1922.

Zdroje obrázků

• Zdeněk DOUBEK - Helena REZKOVÁ, Starý Hradec Králové dům od domu, s. 370.