Dějiny lokality radničního bloku do roku 1918

Postihnout, kdy se začínají psát dějiny radničního bloku v srdci Hradce Králové, je dnes velmi složitý úkol. Archeologické průzkumy, které byly do dnešního dne provedeny, nám s jistotou nemohou sdělit, kdy a jak ke vzniku radničního bloku došlo. Písemné prameny nám v tomto pohledu žádné významné informace nepodávají. Nicméně se předpoklad o zástavbě v prostoru radnice datuje ke konci 14. století. V této době docházelo v řadě měst k postupnému přechodu městské správy do rukou radnice a městské rady, docházelo tedy i k budování prvních radničních domů. Hradecká radnice patrně vznikla přestavbou měšťanského nebo kupeckého domu. Ve sklepních prostorech byly nalezeny pozůstatky gotického sklepního klenutí, které potvrzují teorii o gotickém původu objektu.

Radniční blok a domy, které do něho spadaly, patřily do druhé městské čtvrti. První písemná zmínka, i když parafrázovaná o několik století později, se datuje k roku 1418, kdy byla údajně střecha radnice poničena silným větrem a krupobitím. Radnice tedy stála na počátku 15. století,  v této době můžeme předpokládat také zástavbu v jejím bezprostředním okolí. Husitské války budovám v lokalitě nepřinesly žádné velké škody, situace se však změnila ve druhé polovině 15. století. V roce 1484 vypukl ve městě mohutný požár, kterému podlehla značná část chrámu Sv. Ducha, a který zřejmě výrazně poškodil, možná i zničil celý prostor radnice a okolních domů. K této události se patrně váže nápis ve dvoře radnice z roku 1588, který upomíná na druhou opravu radnice.

Kromě kaple sv. Klimenta, která se v prostoru radničního bloku nacházela prokazatelně od 14. století, se v bloku nachází dominanta města Bílá věž. Její výstavba probíhala v letech 1574-1589. První dochovaná písemná zmínka k domům v lokalitě se datuje k roku 1540, kdy městská rada zakupuje pro město dům vedle radnice od bratrů Šimona a Martina Bobků. V roce 1588 došlo k opravě radnice, jak máme dochováno ve výše zmíněném nápise. Pohromou pro město a lokalitu radnice byla především třicetiletá válka, po které zůstala velká část města v troskách. V radničním bloku úplně zanikl rohový dům (v místech dnešního čp. 164), po kterém zůstalo dalších sto let pusté místo. Ostatní domy sice válku přečkaly, byly ovšem ve špatném stavu, jak máme uvedeno například u domu pod Bílou věží (dnešní čp. 166).

Po třicetileté válce začala postupná rekultivace lokality a objektů, které postupem doby střídaly různé majitele. Dominanty města a měšťanské domy získávaly barokní ráz, jako je tomu u kaple svatého Klimenta, na jejíž barokní přestavbě se podílel architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Většina měšťanských domů také získala barokní fasádu, a to nejpozději do konce 18. století. V roce 1762 do města vtrhla skupina pruských vojáků, převlečených za kozáky, kteří město zapálili. Obětí se stal kostel Nanebevzetí Panny Marie a celá řada městských domů, radničnímu bloku se oheň vyhnul. Na konci 18. století zanikl hřbitov u chrámu Sv. Ducha, který severní zdí sousedil s domy v radničním bloku. Zanikla také malá ulička, vedoucí mezi radnicí a dnešním domem čp. 165 k prostorům bývalého obecního pivovaru. Na místě uličky byla při přestavbě radnice postavena radniční věž s hodinami.

V průběhu 19. století docházelo k dalším úpravám a přestavbám domů, stejně tak radnice, která byla v polovině 19. století přestavěna do dnešní podoby. Domy v bloku nepoznamenala ani bitva u Hradce Králové v roce 1866. Poslední výraznou změnou byla přístavba druhého patra u rohového domu čp. 164, a především demolice objektů čp. 169-171, místo kterých byl postaven jeden dům továrníkem Antonínem Hanušem. Demolicí prošla také budova v obecním majetku, která stála mezi dnešním domem čp. 166 a městským hřbitovem. Sloužila jako dům pro členy kůru a pro hradecké kostelníky. Zbořena byla v 70. letech 19. století.